Fyzika
Fyzika patří mezi všeobecně vzdělávací předměty. Vyučuje se nejen na Gymnáziu, ale i v některých učebních oborech, jako jsou obory Truhlář – výroba nábytku a Kosmetické služby. Zatímco kosmetičky mají fyziku pouze jednu hodinu týdně v prvním ročníku a slouží jen k pochopení a vysvětlení základních přírodních jevů a úkazů, truhláři se s ní setkávají vzhledem ke svému technickému zaměření delší dobu studia. Obsah i rozsah vyučování vychází z učiva základní školy a měl by žákům především pomoci při jejich praktických činnostech.
Nejčastěji se s fyzikou setkávají gymnazisté, a to dvě hodiny týdně po celé čtyři roky. V prvním ročníku se seznámí se základními pojmy kinematiky i dynamiky těles, kapalin i plynů. Druhý ročník je věnován molekulové fyzice, termodynamice, mechanickému kmitání a vlnění. S elektrickými a magnetickými jevy se setkají v ročníku třetím, závěr studia je potom věnován modernějším oblastem fyziky, jako jsou atomová a jaderná fyzika, Einsteinova teorie relativity, kvantová fyzika, optika či astrofyzika.
Vyučovací hodiny fyziky probíhají převážně ve specializované učebně fyziky vybavené moderní audiovizuální technikou. Vychází ze samotné podstaty předmětu – vysvětlování přírodních jevů, proto jsou v hojné míře k ukázkám a pokusům využívány moderní učební pomůcky.
Nedílnou součástí vyučování jsou též laboratorní cvičení, při kterých si studenti sami ověřují nabyté vědomosti a zdokonalují se v praktických dovednostech. Ke zpracování měření mohou využít výpočetní techniku, která je jim přístupná v moderně zařízených počítačových učebnách. Studenti se mohou s fyzikální problematikou seznamovat i mimo vyučovací hodiny při řešení úloh Fyzikální olympiády, Fyzikálního korespondenčního semináře FYKOS etc…
„Proč jsem právě já vytvořil teorii relativity? Když si položím takovou otázku, zdá se mi, že příčina je následující. Normální dospělý člověk vůbec nepřemýšlí o problému prostoru a času. Podle jeho mínění přemýšlel už o tomto problému v dětství. Já jsem se vyvíjel intelektuálně tak pomalu, že prostor a čas zaměstnávaly moji mysl, když jsem se již stal dospělým. Přirozeně jsem tak mohl hlouběji proniknout do problému, než dítě s normálními sklony.“
Albert Einstein
